fyzické vlastnosti
Stříbrný bílý kov. Je měkký a lze ho krájet nožem. Je to nejlehčí kov a jeho hustota je menší než u všech olejů a kapalných uhlovodíků, proto by se měl skladovat v pevném parafínu nebo bílé vazelíně (lithium bude plavat i v tekutém parafínu).
Hustota lithia je velmi malá, pouze 0,534 g/cm ³, je nejmenší z neplynných jednoduchých látek.
Lithium má nejmenší stlačitelnost, největší tvrdost a nejvyšší bod tání ve srovnání s jinými alkalickými kovy kvůli svému malému atomovému poloměru.
Když je teplota vyšší než - 117 stupňů, je lithiový kov typickou krychlovou strukturou se středem těla, ale když teplota klesne na - 201 stupňů, začne se přeměňovat na krychlovou strukturu se středem obličeje. Čím nižší je teplota, tím větší je stupeň transformace, ale transformace je neúplná. Při 20 stupních je mřížková konstanta lithia 3,50 ｜ a vodivost je asi pětina vodivosti stříbra. Lithium se snadno spojí s jakýmkoli jiným kovem než železem.
Plamenná reakce lithia je purpurově červená. [4]
izotop
Existuje sedm izotopů lithia, z nichž dva jsou stabilní, konkrétně Li-6 a Li-7. Kromě stabilních izotopů má nejdelší poločas rozpadu Li-8, který má poločas rozpadu 838 milisekund, následovaný Li-9, který má poločas rozpadu 187,3 milisekund. Jiné izotopy mají poločas rozpadu menší než 8,6 milisekund. Li-4 je izotop s nejkratším poločasem rozpadu ze všech izotopů, pouze 7,58043 × 10-23 sekund.
Li-6 má silnou schopnost zachycovat neutrony s nízkou rychlostí a lze jej použít k řízení rychlosti jaderné reakce v uranových reaktorech. Může být také použit v radiační ochraně a prodloužení životnosti jaderných střel a v budoucnu také v letadlech a kosmických lodích s jaderným pohonem. Li-6 lze ozařovat neutrony v jaderných reaktorech a získat tritium, které lze použít k realizaci termonukleárních reakcí. Li-6 lze použít jako chladicí kapalinu v jaderných zařízeních
